Obory činností
Projekty hromosvodů
Ochrana nově budovaných objektů před zásahem blesku (povinnost mít nainstalovaný hromosvod) je dána požadavkem stavebního zákona 183/2006 Sb. a prováděcí vyhláškou 268/2009 Sb. Hmomosvod (dnes nově označovaný jako LPS) se zřizuje za účelem ochrany majetku, života osob a zvířat dle souborů norem ČSN EN 62 305-1ed2, ČSN EN 62 305-2ed2, ČSN EN 62 305-3ed2, ČSN EN 62 305-4ed2. Projekt hromosvodu by měl být vždy vždy zpracován na základě výpočtu určení přijatelných rizik. Výsledkem výpočtu je mimo jiné určení třídy LPS a z ní pak plynoucí normou stanovené havní parametry pro návrh jímací soustavy a soustavy svodů (vnější LPS). Vlastní návrh vnějšího LPS je pak zpracován na základě početně grafického modelu v kreslícím programu. Důležitou součástí komplexní ochrany LPS jsou také přepěťové ochrany instalované v rozvaděčích (vnitřní LPS). Parametry těchto ochran plynou z výpočtu určení přijatelných rizik.Projekty přípojek NN
Většina objektů vyžaduje napojení na zdroj elektrické energie. Nejčastěji se tak děje napojením objektu pomocí elektrické přípojky na místní distribuční soustavu (DS) na hladině NN (nízkého napětí do 1kV). Společnosti provozující DS je v ČR hned několik, např. ČEZ, E-ON, PRE atd. Před realizací nové přípojky NN je důležité písemně požádat majitele DS o vyjádření se k budoucímu záměru napojení na DS. Obvykle se majitel DS vyjádří do 30 dnů. Každá společnost provozující DS má své vlastní interní předpisy (podnikové normy), které přesně stanovují podmínky připojení k jejich distribuční soustavě. Tyto podmínky je nutno vždy respektovat. Provedení přípojek NN se realizuje na základě ČSN 33 3320 a dle zákona č. 458/2000 Sb. (úplné znění zákona č 91/2005 Sb.). Podmínky pro připojení a dodávku elektřiny stanoví vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 51/2006 Sb. Prostorové uspořádání sítí technického vybavení je řešeno dle ČSN 73 6005 (souběhy, křížení a způsoby uložení).Projekty klasické elektroinstalace
Jde o klasickou elektroinstalaci, která není řízena inteligentními prvky. Uměle osvětlení je ovládáno zapnutím/vypnutím vypínače. Topení řídí prostorový termostat. Projekt elektroinstalace je zpracován na základě aktuálního požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) a protokolu o určení vnějších vlivů (PVV) zpracovaného dle ČSN 33 2000-5-51ed3. Projekt řeší provedení světelné, zásuvkové a motorové instalace dle souborů platných norem ČSN 33 2000.Projekty inteligentní instalace EIB/KNX
Zcela nový trend v elektroinstalaci budov. Vše je vše řízeno inteligemtními prvky. Základem této instalace je komfortnost v řízení a automatizace provozu s velkým důrazem na úspory elektrické energie a tepla. Inteligentní systém zapíná a vypína umělé osvětlení v závislosti na přítomnosti osob. Pokud se na chodbě nikdo nepohybuje systém značně utlumí umělé osvětlení. Sníží se tím odběr elektrické energie. Pokud čidla zaznamenají pohyb, hodnota umělého osvětlení je zvýšena na požadovanou hodnotu. Intenzita osvětlení je také řízena na základě deního světla v jednotlivých místnostech. Začne-li se venku stmívat a intenzita osvětlení tím v místnosti klesá, inteligentní systém postupně zapíná umělé osvětlení a udržuje jeho intenzitu na požadované hodnotě. Pokud čidla venkovního osvětlení zaznamenají prudké sluneční světlo, žaluzie se nastaví tak, aby sluneční záření bylo minimalizováno. V létě je tímto způsobem pomocí venkovních žaluzií značně snížit tepelný zisk ze slunečního zaření, čímž nemusíme tolik chladit. Občas může dojít k náhlé prudké změně počasí. Začně prudký vítr a déšť. Systém detekuje tyto změny a okamžitě automaticky uzavírá střešní okna a vytahuje žaluzie do bezpečné polohy proti poškození větrem. Topení (chlazení) v každé místnosti je řízeno samostatně pomocí vlastního termostatu. V každé místnosti je tedy možno mít nastavenou jinou teplotu. V noci je možno nastavit sníženou teplotu, popř. topení zcela vypnout. Naopak přes den (v létě), kdy je teplota přílož vysoká systém spustí klimatizaci. Systém topení (chlazení) je řízen na základě změn venkovní teploty (ekviterma). Pokud venkovní teplota klesá systém ví, že bude potřeba topit. Pokud se venkovní teplota zvyšuje, systém omezí topení aby nedochálo k přetopení. Inteligentní systémy umožňují mít také dlouhodobý přehled nad množstvím odběrů elektrické energie z měřených míst, můžeme tedy časově vyhodnocovat energetické náročnosti na jejichž základě je pak možné navrhnout vhodné úspory. Hlavní výhodou těchto inteligentních systému je možnost vizualizace monitorovaných částí na PC a jejch následná ovládání, řízení a nastavení přes internet.Projekty fotovoltaických elektráren
Využití sluneční energie pro snížení nákladů za odebranou energii a prodej vyrobených přebytků do sítě je dnes znakem úsporného přístupu k energetické otázce. Fotovoltaické panely se nejčastěji umísťují na nosné konstrukce nevyužitých střech, nebo na vhodné pozemky. Hlavním přínosem fotovoltaické elektrárny (FVE) je snížení odběru elektrické energie z distribuční sítě (DS) a její nahrazení dodávkou z FVE. Nevýhodou tohoto dodávky elektrické energie z FVE je její přímá závislost na slunečním svitu. Energii z FVE je možno uchovávat v bateriích nebo v palivovém članku a v případě potřeby (přes noc) je možno tuto energii z baterií (palivového článku) čerpat nazpět. Tento způsob hospodaření z elektrickou energií představuje budoucnost s měr vývoje napájení objektů elektrickou energií. Navrhování a instalace solárních fotovoltaických systému se provádí dle ČSN 33 2000-7-712.Výpočty umělého a nouzového osvětlení
Projekt umělého osvětlení je zpracován na základě výpočtu umělého osvětlení dle normy ČSN EN 12 464-1ed1 a nařízení vlády č.361/200Sb. Norma stanovuje hodnoty doporučené intenzity umělého osvětlení Em pro dané vnitřní pracovní prostory. Důležitým parametrem při návrhu je i rovnoměrnost osvětlení, index oslnění osvětlovací soustavy vnitřního prostoru UGR a index podání barev Ra. Každý projekt umělého osvětlení kde se odehrává pracovní výkon (obchody, kanceláře, sklady, nemocnice, školy, jesle, hotely, výrobny...) by měl být podložen výpočtem umělého osvětlení ve vhodném software (Wils, Dialu, Relux.....). V rodinných domech a v objektech pro rekreaci se výpočet umělého osvětlení neprovádí.Projekt nouzového osvětlení je zpracován na základě výpočtu nouzového osvětlení a požadavků dle norem ČSN EN 1838, ČSN 33 2000-5-56 ed2 a vyhlášky č.23/2008. Nouzové osvětlení dělíme na čtyři základní části: náhradní osvětlení, protipanické osvětlení, únikové osvětlení nouzových cest a nouzové osvětlení prostorů s velkým rizikem. Požadavky na typ a parametry nouzového osvětlení jednoznačně stanovuje požárně bezpečnostní řešení (PBŘ). Každý investor může nad rámec požadavků PBŘ požadovat lepší parametry systému nouzového osvětlení.